Islandská ano a ne
Už poměrně dlouho se na mě obrací nespočet lidí, co chtějí radu ohledně Islandu. Ne, že bych ji nechtěla poskytnout, proto jsem se rozhodla sepsat rádoby manuál toho, za co vás v zemi ledu a ohně poplácají a pravého opaku.
1, Stan jen někde
Island je neskutečně drahá země, co se týče všeho, dokonce jsem slyšela, že je to jediná země, co svými cenami přebije Austrálii. No a vzhledem k tomu, že si v samoobsluze koupíte chleba za cca osmdesát korun, není překvapením, že pokoj na jednu noc vyjde kolem třech tisíc, Většinou více.
Tak proto ty stany! Když jsem přilétala na Island, z letadla se mnou vystupovali povětšinou jen baťůžkáři. Nic méně není pravda, že by tihle romantici mohli sídlit všude. Naopak. Člověk, který si hodlá ustlat pod širým nebem, ať už bude v noci tma, nebo světlo, by měl vědět, komu ta půda patří, pokud nikomu, tak tam může zůstat, ale jen na jednu noc. Pokud se majitel najde, čeká na tyto romantiky nehezká pokuta.
Osobní doporučení: Je tu všude spoustu kempů, kde se dá přespat, v jejich blízkosti jsou i sprchy, záchody, někdy i vodopády. A je to tisíckrát lepší, než stanovat uprostřed ničeho, kde když vás nenachytá majitel pozemku, tak se k vám do stanu alespoň pokusí nakýblovat ovce.
2, Kde je naše ustlaná postel?
V případě, že na sebe nechcete šetřit a hodláte spát v hřejivé posteli nějakého hotelu, co byl předtím statek - tak jako téměř všechny hotely na Islandu, je fajn si sídlo rezervovat dopředu. Na zimní dobrodružství stačí tři týdny, na letní sezónu alespoň čtyři měsíce dopředu. Jinak by jste taky mohli spát v autě a přesto platit ze pokoj. Krom toho se můžete spolehnout na to, že majitel hotelu obvolá všechno kolem, jen aby vám znepříjemnil hledání a dopřál tu romantiku pod širákem.
3, Horolezci, horolezkyně, horolezčata...
nelezte na sopku, co je hodně špičatá. Vlastně ne, jen nelezte na sopku. Je to jeden z nejčastějších a zároveň nejstupidnějších dotazů: "Můžu vylézt na Eyjafjallajökull?" Ale nestyďte se za to, ptají se na to všichni. Úplně všichni. Hned po tom se ptají, jak se to vyslovuje. První odpověď je ne. Ne na Eyjafjallajökull, ne na Heklu, ne na Grímsötn a vlastně ani na další sopky, kromě dvou výjimek. A to sice na Eldfell, co leží na Westmanských ostrovech a je to nejnovější sopka (1973) a na Tindfjallajökull to je takový minispoečka, co leží hned vedle toho vzteklého obra, co bouchnul v roce 2010.
4, Žádná noc není jen jedna
To platí především pro muže a především pro ty, co se rozhodnou okusit noční život v Reykjavíku. Ženy se na Islandu berou úplně stejně jako muži, zkrátka jsou si rovní. Takže žádné vtipy o blondýnách, nebo o řidičkách tu nejsou žádané. Co je úplné pasé jsou známosti na jednu noc. Z mnoha důvodů, Islanďanů je málo a je tedy velmi pravděpodobné, že se ještě potkáte a když ne, tak potkáte někoho, koho dotyčná znala. Ale obecně se dá říct, že muži, kteří přijdou do baru s tím, že by to chtěli na nějakou zkusit, jsou vyhazováni.
Ale zachováte-li se jako pravý gentleman a vyprovodíte svůdce ze dveří, máte pivo jisté.
5, Úsměv na prvním místě
Vlastně je to směsice bodu dva a čtyři. Když už spíte v hotelu, je fajn přijmout podmínky, které tam jsou stanovené. To, že se vám nelíbí výhled na parkoviště nikoho moc nezajímá, stejně jako to, že by jste chtěli zkusit panáka Brennivinu zadarmo. Mnohem větší šanci máte, že vás z toho místa vyhodí. Island není Starbucks, aby na vás byli všichni milý a nemohli se vážně naštvat. Já sama jsem už vyrazila tři hosty, ne, že bych na to byla pyšná, jen je třeba brát na vědomí, že když to může udělat malá holka, tak i dvoumetrový viking.
6, Nejlepší země na světě
A nevymlouvejte jim to. Má to něco do sebe, jejich muži jsou jedni z nejsilnějších, ženy vyhrály šestkrát Miss world a to se žádnému jinému státu nepodařilo. Za novodobým ekonomickým růstem stojí i komik Jón Gnarr, a co se týče práv žen a homosexuálů se jim vyrovná jen málokdo. Takže pýchu stranou a když se vás zeptají, jestli je to to nejlepší pivo na světě, nemyslete na Plzeň, Svijany ani cokoliv jiného.
7, Já mám koně, čisté koně
Na Islandu je celkem devadesát tisíc koní a to jen jednoho druhu. Není tu nic jiného než islandský kůň. Už od 930 je totiž zakázáno dováže do země jakékoliv jiné koně a ti, co jsou odsud vyvezeni, se nesmí vracet, kvůli nemocem. Dokonce je tu zákonem zakázáno jezdit v oblečení, na kterém jste jezdili na cizím neislandském koni, není-li vydezinfikováno. A když není, taky si můžete jít sednout.
8, Pozor, přechází ovce
Další ze série špatných vtipů, ale ano, pokud přejedete ovci, musíte si jí zaplatit, cenu určuje farmář. Takže je to vlastně jen o přístupu. Když jsem přejela ovci já, došla jsem se omluvit, zavolala jsem veterináře a vyšlo mě to na tisícovku. Když z místa ujedete, můžete se spolehnout na to, že vás někdo nahlásí, nehledě na to, že pokud zrovna nejedete Monstertruckem (jako já), tak vám to zničí auto. To pak může ovce stát i sedmdesát tisíc a ani nebude mít zlaté podkovy.
Pár tipů na konec, ačkoliv každý Islanďan mluví anglicky asi třikrát lépe než průměrný Čech, je fajn si vygooglit slovíčka jako Děkuji (takk fyrir), dobrý den (Gódan daginn), Na shledanou (Bless bless), nebo prostě jen Ég tala ekki íslensku - Islandsky neumím. Když si před příjezdem přečtete Islandské ságy nebo aspoň jednu, budete u místních za hvězdu.
Gangi þér vel!
1, Stan jen někde
Island je neskutečně drahá země, co se týče všeho, dokonce jsem slyšela, že je to jediná země, co svými cenami přebije Austrálii. No a vzhledem k tomu, že si v samoobsluze koupíte chleba za cca osmdesát korun, není překvapením, že pokoj na jednu noc vyjde kolem třech tisíc, Většinou více.
Tak proto ty stany! Když jsem přilétala na Island, z letadla se mnou vystupovali povětšinou jen baťůžkáři. Nic méně není pravda, že by tihle romantici mohli sídlit všude. Naopak. Člověk, který si hodlá ustlat pod širým nebem, ať už bude v noci tma, nebo světlo, by měl vědět, komu ta půda patří, pokud nikomu, tak tam může zůstat, ale jen na jednu noc. Pokud se majitel najde, čeká na tyto romantiky nehezká pokuta.
Osobní doporučení: Je tu všude spoustu kempů, kde se dá přespat, v jejich blízkosti jsou i sprchy, záchody, někdy i vodopády. A je to tisíckrát lepší, než stanovat uprostřed ničeho, kde když vás nenachytá majitel pozemku, tak se k vám do stanu alespoň pokusí nakýblovat ovce.
2, Kde je naše ustlaná postel?
V případě, že na sebe nechcete šetřit a hodláte spát v hřejivé posteli nějakého hotelu, co byl předtím statek - tak jako téměř všechny hotely na Islandu, je fajn si sídlo rezervovat dopředu. Na zimní dobrodružství stačí tři týdny, na letní sezónu alespoň čtyři měsíce dopředu. Jinak by jste taky mohli spát v autě a přesto platit ze pokoj. Krom toho se můžete spolehnout na to, že majitel hotelu obvolá všechno kolem, jen aby vám znepříjemnil hledání a dopřál tu romantiku pod širákem.
3, Horolezci, horolezkyně, horolezčata...
nelezte na sopku, co je hodně špičatá. Vlastně ne, jen nelezte na sopku. Je to jeden z nejčastějších a zároveň nejstupidnějších dotazů: "Můžu vylézt na Eyjafjallajökull?" Ale nestyďte se za to, ptají se na to všichni. Úplně všichni. Hned po tom se ptají, jak se to vyslovuje. První odpověď je ne. Ne na Eyjafjallajökull, ne na Heklu, ne na Grímsötn a vlastně ani na další sopky, kromě dvou výjimek. A to sice na Eldfell, co leží na Westmanských ostrovech a je to nejnovější sopka (1973) a na Tindfjallajökull to je takový minispoečka, co leží hned vedle toho vzteklého obra, co bouchnul v roce 2010.
4, Žádná noc není jen jedna
To platí především pro muže a především pro ty, co se rozhodnou okusit noční život v Reykjavíku. Ženy se na Islandu berou úplně stejně jako muži, zkrátka jsou si rovní. Takže žádné vtipy o blondýnách, nebo o řidičkách tu nejsou žádané. Co je úplné pasé jsou známosti na jednu noc. Z mnoha důvodů, Islanďanů je málo a je tedy velmi pravděpodobné, že se ještě potkáte a když ne, tak potkáte někoho, koho dotyčná znala. Ale obecně se dá říct, že muži, kteří přijdou do baru s tím, že by to chtěli na nějakou zkusit, jsou vyhazováni.
Ale zachováte-li se jako pravý gentleman a vyprovodíte svůdce ze dveří, máte pivo jisté.
5, Úsměv na prvním místě
Vlastně je to směsice bodu dva a čtyři. Když už spíte v hotelu, je fajn přijmout podmínky, které tam jsou stanovené. To, že se vám nelíbí výhled na parkoviště nikoho moc nezajímá, stejně jako to, že by jste chtěli zkusit panáka Brennivinu zadarmo. Mnohem větší šanci máte, že vás z toho místa vyhodí. Island není Starbucks, aby na vás byli všichni milý a nemohli se vážně naštvat. Já sama jsem už vyrazila tři hosty, ne, že bych na to byla pyšná, jen je třeba brát na vědomí, že když to může udělat malá holka, tak i dvoumetrový viking.
6, Nejlepší země na světě
A nevymlouvejte jim to. Má to něco do sebe, jejich muži jsou jedni z nejsilnějších, ženy vyhrály šestkrát Miss world a to se žádnému jinému státu nepodařilo. Za novodobým ekonomickým růstem stojí i komik Jón Gnarr, a co se týče práv žen a homosexuálů se jim vyrovná jen málokdo. Takže pýchu stranou a když se vás zeptají, jestli je to to nejlepší pivo na světě, nemyslete na Plzeň, Svijany ani cokoliv jiného.
7, Já mám koně, čisté koně
Na Islandu je celkem devadesát tisíc koní a to jen jednoho druhu. Není tu nic jiného než islandský kůň. Už od 930 je totiž zakázáno dováže do země jakékoliv jiné koně a ti, co jsou odsud vyvezeni, se nesmí vracet, kvůli nemocem. Dokonce je tu zákonem zakázáno jezdit v oblečení, na kterém jste jezdili na cizím neislandském koni, není-li vydezinfikováno. A když není, taky si můžete jít sednout.
8, Pozor, přechází ovce
Další ze série špatných vtipů, ale ano, pokud přejedete ovci, musíte si jí zaplatit, cenu určuje farmář. Takže je to vlastně jen o přístupu. Když jsem přejela ovci já, došla jsem se omluvit, zavolala jsem veterináře a vyšlo mě to na tisícovku. Když z místa ujedete, můžete se spolehnout na to, že vás někdo nahlásí, nehledě na to, že pokud zrovna nejedete Monstertruckem (jako já), tak vám to zničí auto. To pak může ovce stát i sedmdesát tisíc a ani nebude mít zlaté podkovy.
Pár tipů na konec, ačkoliv každý Islanďan mluví anglicky asi třikrát lépe než průměrný Čech, je fajn si vygooglit slovíčka jako Děkuji (takk fyrir), dobrý den (Gódan daginn), Na shledanou (Bless bless), nebo prostě jen Ég tala ekki íslensku - Islandsky neumím. Když si před příjezdem přečtete Islandské ságy nebo aspoň jednu, budete u místních za hvězdu.
Gangi þér vel!
Komentáře
Okomentovat