Dánská dámská a Křížová výprava

Všechny křížové výpravy byly prý úmorné. Ta moje taky už jen proto, že cesta do Jeruzaléma mi trvala asi 20 hodin. Jasně, oproti půl roku na koni je to asi brnkačka, ale pořád je to nic moc.

Celá cesta by byla o 5 hodin snesitelnější, kdyby kontrola na letišti neměla potřebu buzerovat okolí. Holky, co cestují samy, nikoho v zemi neznají jsou podle některých super nebezpečné. Proč to neřeknou, takže prostě počkej,než se na tebe dostane. A jelikož jsem od přírody netrpělivé stvoření, nenapadlo mě nic lepšího, než zavolat na ambasádu. Tímto bych jim chtěla poděkovat,že mě odtamtud vytelefonovali a tak vůbec.

Takže hurá do Jeruzaléma. Který je podle všeho vážně velký a celkem chaotický. A jak jsem očekávala, všude jsou lidi se zvláštními čepicemi a účesy. Skoro jako kdyby Jeruzalém měl jen jednoho kadeřníka, který neumí nic jiného. Nic takového překvapivě nebylo v hostelu, kde jsem se ubytovala. Na střeše nejstaršího hostelu v Jeruzalémě, kde jsem měla připravenou matraci jako dalších 10 cestovatelů jsem potkala Finku, co žije ve Skotsku a Rumunku, co žije ve Švýcarsku. Jako Češka, co žije v Dánsku jsme vytvořily skvělý průzkumnický tým pro tohle město a okolí.

Upřímně chodit po městě, o který se bojovalo několik set let je minimálně zvláštní. Obzvlášť zvláštní mi pak připadali vojáci co u sebe neustále tahali samopal. A jelikož mají zákaz zbraň opouštět, obzvlášť strašidelně to vypadá když jsou mimo službu v sandálech a poflakuji se kolem.
Nic méně Jeruzalém je výborný město. Nejen proto, že je tu spoustu koček, ale čpí to tu strašidelnou historii. Jako bonus většina památek je zadarmo. Což ve městě, kde všechno stojí cca tolik jako v Dánsku ocení snad každý.
Obecně se dá říct, že mám z Jeruzaléma stejný pocit jako na konci filmu Království Nebeské "What is Jerusalem worth? -Nothing... And Everything"