Mrtvé moře aneb walking dead

Jed na nejnižší místo na planetě, říkali. Bude to sranda, říkali.

Akorát už se nezmínili jak je to dráhy a že je tu horko. Takový horko, že tam bylo minimum koček. Což je na Izrael dost podezřelé, obvykle jich je na ulici aspoň 5. Ale já dostala dvě k ubytování,takže si nemůžu stěžovat.
Co mě štve je to, že u mrtvého moře se dá bydlet jen v něčem, co stojí aspoň 70 dolarů na noc. Takže kdokoliv, kdo přijede jen s baglem na zádech je odsouzen k oškubání v nejlepších hotelech. Pokud je ten někdo idiot jako já, tak si vybere místo, kde sice nebude

oškubán tak docela, ale nebude se mít kde koupat, takže zbytek bude muset​ doplácet na autobusu. Což by nebylo tak hrozný, kdyby nějaký autobus jel. Jenže já si vybrala sobotu, kdy je šabat a nikdo tu nepracuje. Kromě taxikářů. Takže výborně, Albi, zaplatila si tu samou cenu co za super hotel.
Ale byla tu jedna věc, který vážně nelituji. A to sice zájezd k Masadě. Ano, vstávala jsem kvůli tomu jako idiot ve čtyři ráno, ano, lezla jsem do prudkého kopce v pět ráno. Ale zase jsem viděla východ slunce z pevnosti nad mrtvým mořem a v

tu chvíli ještě nebylo ani vedro. Tak jsem si i poprvé užila mrtvé moře aniž bych si propichla nohu o sůl, jako se mi to stalo na tzv pláži, kde jsem byla před tím. Sice mě zklamalo, že tam nebylo to proslulé bahno, o to víc tam bylo Rusů, ale přej si nesmím tolik vybírat. Nadnášela jsem se? Nadnášela. Mise tedy splněna. Další zastávka Haifa.